Víkendovka s Brontosaurem

Minulý víkend jsem byl v Hodoníně na akci Brontosaurů, která se jmenovala „Z komára na velblouda aneb z mokřadu na Saharu do tří minut“. Hodně zážitků, hodně pocitů a nevím jak to nabušit do PC, abych neskákal od tématu k tématu. Prolínala se tam totiž zábava, práce, zážitky, lidé… tak se to pokusím trochu diferencovat a popsat.

Úvodem by se asi hodilo představit hnutí Brontosaurus. Pro mě celkem známá organizace, ale jak jsem zjistil, moc lidí ji nezná. Takže Brontosaurus je dobrovolnické hnutí lidí, kteří chtějí aktivně pomáhat přírodě, opravují kulturní památky, věnují se ekologické výchově a vedou dětské oddíly. Vše propojují hrou, zážitky, sebevzděláváním a podstatné je taky setkávání s podobně smýšlejícími lidmi. Více na jejich stránkách http://www.brontosaurus.cz/

Abych řekl pravdu, celkem jsem se bál přehnaného idealismu a radikalismu lidí. Obavy byly zbytečné a setkal jsem se tam s přátelskými lidmi z různých oborů (učitelé, studenti, biologové, chemie, makromolekulární bilogie, pracující...), kteří měli celkem rozumné pokrokové názory a nenarazil jsem tam na nikoho, kdo by odmítal třeba jadernou energetiku. Měl jsem taky prý celkem štěstí na nevegetariánskou víkendovku.
Celkem jsem se taky divil z jakých různých koutů republiky se všichni sjeli. Čekal jsem jen náš kraj, ale byly tu holky z Prahy, Českých Budějovic, Opavy, někdo od Jihlavy, Olomouce…

A co jsme to vlastně přijeli dělat? Naším úkolem bylo upravit zahradu hodonínského ekocentra na živý model jihomoravské krajiny. K jezírku z předešlé víkendovky jsme zasadili lužní les, z obrovské kupy písku jsme vytvořili duny, do kterých se pak zasadí traviny a vznikne tak ukázka Vátých písků, z ještě větší hromady hlíny jsme stavěli pohoří (jakože Pálavu) a osázely vápence, vysadili bylinky, vykáceli okrasné dřeviny a zasadili původní druhy a další… Bylo toho hodně a byla to dřina:) Ale výsledek stál za to a až někdy zavítáte do Hodonína, stavte se obdivovat naše dílo… je to po cestě do ZOO;-)

A protože tyto akce nejsou jen o práci, hráli se i různé hry. První hra byla seznamovací. Pro mě do teď nepochopitelné, jak dokázali, abych si zapamatoval všechny jména.
Po seznámení jsme se originálně představili… Vzal se toaleťák a měli jsme si utrhnout tolik, kolik potřebujeme „na potřebu“. Někomu stačil jeden útržek, jiný si odmotal půlku toaleťáku, někomu stačil centimetr čtvereční. Pak jsme dostali za úkol říct o sobě tolik informací, kolik máme útržků. Musím říct, že jsem měl problém se 7 a nezáviděl jsem borcovi, co jich měl přes 40.
Po představení jsme vlítli na večeři a chviličku na osadníky, než nás organizátorka Terka svolala na další hru. Rozpočítala nás na týmy po 2-3 lidech, kteří budou spolupracovat a půjdou „bludištěm“. Dostali jsme mapu zahrady s vyznačenými body, kde byly otázky, které nás posílají na další body. Když odpovídáte špatně, bloudíte po špatných bodech a dříve nebo později vás to dovede k bodu, kde jste už byli. Celkem sranda a člověk se u toho něco i naučil. Podle pořadí kdy dorazily jednotlivé týmy do cíle jim byly přiřazovány postavy (Lara Croft, James Bond, Chuck Norris, Indiana Jonse a Hercule Poirot). Naše postava byla Lara Croft a měla za úkol přežít a najít poklad, který byl u altánku… víc jsme nevěděli. Nevěděli jsme ani o jiných postavách. Hra se hrála celý sobotní den, takže to mělo zajímavý náboj. Někdo může zabít a ani nevíte jak:) Našel jsem tedy poklad a držel jsem se celý den na pozoru.
Po večeři a přednášce o lužních lesích přišlo rozuzlení. James Bond měl za úkol zabít Indiana Jonse a ochránit Laru Croft. Indiana Jones měl stejný úkol jako my-přežít a najít poklad. Nenašel a nepřežil:) Chuck Norris měl zabít Laru Croft a ochránit Indiana Jones. Nezabil a neochránil. Nejtěžší to měl Hercule Poirot. Ten měl zjistit co se to tu děje. Zjistil myslím jen 2 mrtvé, ale taky dobrý…

Večer po sobotní práci jsme si dali masáž. Sedli jsme si do kruhu a při meditační hudbě jsme masírovali nejdřív člověka po pravici a pak po levici. Vychytal jsem nejhezčí holky, takže jsem byl spokojený:p Pak následovalo čajování, vodárka, klábosení… Na závěr večera jsme se mačkali v 8 lidech u jednoho noťasu, kde se pouštěl Milionář z chatrče. Dokumentární část filmu byla výborná, ta druhá otřesná, ale co už.

V neděli byli už jen dodělávky a ve 12 jsme měli padla. Následoval oběd a výlet do Mikulčic, kde jsme měli botanicko-archeologickou exkurzi.

Bezpochyby skvělá akce, která už jen kvůli lidem stojí za to. Zajímavé hry, zajímavé rozhovory, nové vědomosti. Dobrý pocit z dobré práce, která má smysl. Takže se těším zase někdy příště:)